Program počítá dosažitelné přenosové rychlosti v sestupném směru (od poskytovatele k účastnickému modemu, downstream, DS) a ve vzestupném směru (od účastnického modemu k poskytovateli, upstream, US). Přikládá frekvenční závislost signálu a šumu na vstupu přijímače pro sestupný směr a alokaci bitů modulace DMT pro sestupný směr.
Přípojky se vzájemně ruší přeslechy na blízkém konci (NEXT) a na vzdáleném konci (FEXT), které tvoří významnou složku šumu. Vzdálenější přípojky jsou navíc znevýhodněny větším útlumem vedení, a proto je snaha použít pro ně vyššího vysílacího výkonu. Protože maximální vysílací výkon je limitován v příslušných doporučeních maskami výkonové spektrální hustoty (PSD), je možno u delších přípojek použít masku PSD z doporučení a pro kratší přípojky stanovit masku přísnější (nastavení snížení masky v programu v dB).
Modelová situace vychází z technických podmínek správy spektra v kabelech Českého Telecomu zveřejněných v souvislosti s LLU, kde je stanoveno celkem 6 vzdálenostních pásem, přičemž ADSL lze provozovat v pásmu 1 až 5. Je uvažována varianta přípojky ADSL s frekvenčním dělením přenosových směrů uzpůsobená pro koexistenci se základní přípojkou ISDN na jednom vedení (FDD ADSL over ISDN).
Přípojky z jednotlivých pásem jsou soustředěny do uzlů (Node) tak, jako by byly zakončeny v jediném místě (rozvaděči). Struktura modelového stromu je uvedena na obrázku.
Pro modelování byl uvažován homogenní kabelový strom s místním kabelem čtyřkové skupinové konstrukce s volitelným průměrem měděného jádra 0,4; 0,6 nebo 0,8 mm. Výchozí parametry přeslechu vycházejí z útlumu přeslechu NEXT 68 dB a FEXT 67 dB na referenčním kmitočtu 300 kHz. Hodnoty odpovídají výchozímu omezení pro instalaci digitálních účastnických přípojek, kdy v jedné čtyřce může být provozována pouze jediná taková přípojka (tj. na druhém páru čtyřky může být např. instalována analogová telefonní přípojka).
Příspěvek a simulační program vznikl za podpory projektu „Omezující faktory při širokopásmovém přenosu signálu po metalických párech a vzájemná koexistence s dalšími systémy“, GA102/03/0434.