Prvním krokem je volba typu algoritmu, kterým je řízena optimalizace ekvalizéru (TEQ) přijímaných symbolů. Z jednotlivých typů můžeme vybrat:
užitečnoua část která způsobuje interference.
neužitečnoučástí odezvy kanálu.
Druhým krokem je nastavení SNR, tedy výkon přidaného šumu. Formulář zpracuje hodnoty 0 až 99 dB, ale nejnižší praktická hodnota je cca 30 dB.
Třetí krok dovolí zapnout korekci alokace bitů, resp. její snížení pro velké SNR (cca od 60 do 80 dB). Jedná se o naši úpravu waterfilling algoritmu, která zabrání přehnanému nadimenzovaní možností kanálu.
Čtvrtá položka určuje počet přenesených datových symbolů. Přenášená data jsou nezávislé segmenty náhodně generované posloupnosti.
Pátým krokem lze vybrat použitý model kanálu (CSA loop). K dispozici je šest odlišných referenčních modelů podle ITU-T G.996.
Šestým a posledním krokem je výběr modelu použitého šumu. K dispozici je Matlabem generovaný bílý šum a experimentální model (označen Model 1). Tento model byl získán simulací rušení na ADSL vedení dle článku
Simulace přípojek xDSL
a to při konfiguraci: ADSL2+ over ISDN , frekvenční dělení, rušící profil A
a pro směr downstream.
| Shrnutí vstupních parametrů simulace: | |
| TEQ algoritmus | algoritmus ekvalizéru: UEC, UTC, MinISI, MBR, MDS nebo CNA |
| Zadej SNR | 0 - 99 dB, poměr signálu ku přidanému šumu, dle volby Model šumu |
| Snížit alokaci bitů pro velké SNR? | sníží přehnaný odhad možností kanálu způsobený bitload algoritmem při SNR cca od 60 do 80 dB |
| Zadej Ns | 1 až 99, počet přenesených datových symbolů |
| CSA loop # | 1 až 6, typ referenčního ADSL kanálu (CSA loop) |
| Model Šumu | Bílý šum nebo experimentální model šumu (viz výše) |
Je třeba zdůraznit, že zobrazené výsledky simulace jsou produktem jedné iterace programu, je tomu tak z důvodu výpočetní náročnosti programu. Pro pečlivější porovnání algoritmů je proto nutné pokus několikrát zopakovat.
Názvy výstupních proměnných dobře vystihují svůj význam a proto zejména odkazuji na shrnující tabulku níže a doplním několik upřesňujících poznámek:
Bitload vs. usable tones. Maska použitelných tónů (vynesena černě) zleva vymezuje nepoužité pásmo náležící ISDN/POTS (tj. je nulová pro tóny 0-20). Zprava maska kopíruje nastavení dané bitload algoritmem, hodnota masky rovna jedné tedy určuje použitý tón.
| Výstupy simulace: | |
| Přenosová rychlost (bitrate) | datový tok dosažený při simulaci |
| BER | chybovost (Bit Error Ratio) přenosu datových symbolů při simulaci |
| MMSE | pro MSE algoritmy - orientační údaj o dosažení optima algoritmu |
| Pevné parametry modelu: | |
| Ntused | počet použitých tónů (subnosných), určuje bitload algoritmus dle zvoleného modelu kanálu |
| cplen | 40, délka cyklického prefixu datových symbolů |
| Gamma | dB, interní konstanta, souvisí s potřebným SNR pro danou N-stavovou QAM |
| Coding gain | dB, interní konstanta, souvisí s potřebným SNR pro danou N-stavovou QAM |
| Margin | dB, interní konstanta, souvisí s potřebným SNR pro danou N-stavovou QAM |
| TX Power | dBm, interní konstanta pro reálné škálování signálů v simulaci |
| Nb | délka tzv. cílové odezvy (TIR) pro některé algoritmy ekvalizace |
| Nw | délka vlastního ekvalizéru (řád filtru) |
| Odhad kapacity kanálu: | |
| bDMT | bits/symbol, teoretický odhad kapacity kanálu |
| RDMT | Mbps, teoretický odhad max. přenosové rychlosti kanálu |
| SNRgeo | dB, poměrná hodnota daná geometrický průměrem odezvy kanálu vůči úrovni šumu |
| Bitload | ||
| bits | graf zobrazující vyžití jednotlivých tónů pro přenos, n-bitů na daný tón | |
| mask of used tones | maska použitých tónů, zleva vymezuje nevyužité pásmo (pro ISDN.POTS), zprava kopíruje graf bits/tón |