Příspěvek je doplňkem
simulačního programu pro symetrická vedení. Popisuje jednotlivé vstupní parametry, na základě nichž je provedena následná simulace.
Program umožňuje modelovat primární a sekundární parametry vedení v
závislosti na rozměrech a geometrickém uspořádání vodičů v kabelu. Vstupní parametry,
ze kterých jsou po stisknutí tlačítka VYPOČTI vypočteny příslušné závislosti na frekvenci, jsou:
Typ kabelového prvku - na výběr je konstrukce párová (např. kabely SYKFY, UTP) a čtyřková (resp. multičtyřková, např. úložné kabely v místních sítích). Případ simulace kabelu s párovým uspořádáním vodičů je dále rozčleněn na možnosti: samotný pár stíněný (STP), samotný pár nestíněný a multipár (kabel s více páry, jež obklopují modelovaný pár).
Průměr jádra d - průměr vodiče v mm.
Průměr žíly D - průměr vodiče včetně izolace v mm.
Tloušťka stínění - tloušťka stínění stíněného páru v mm.
Obr. 1 - Základní typy symetrických kabelových prvků
Materiál jádra - měď popř. hliník.
Materiál izolace - polyethylen (PE) pevný, pěnový (s čtyřiceti nebo šedesátiprocentním podílem vzduchu), papír, polyvinylchlorid (PVC).
Teplota vedení - teplota ve °C.
Délka zkrutu - parametr (tzv. Tape Up) vystihující efekt zkrácení celkové délky vodičů způsobený stáčením kabelových prvků.
V cm se udá délka, na které dochází ke stočení prvku o 360°.
Frekvenční rozsah - rozsah, ve kterém je vypočten a následně vykreslen frekvenční průběh
primárních a sekundárních parametrů symetrických vedení s výše uvedenými zadanými hodnotami. Je-li požadováno stanovení parametrů na
konkrétním kmitočtu, použije se volba Frekvence zadaná hodnotou.
Příspěvek vznikl za podpory grantu FRVŠ G1 2066/2004 a GAČR 102/03/0434.
[1] Hughes, H.: Telecommunications Cables, John Wiley & Sons, West Sussex - England,1997
[2] Vodička, F., Riedl, J.: Spojová vedení – 1. díl, Teorie přenosu , NADAS, Praha, 1966
[3] Vodrážka, J.: Přenosové systémy v přístupové síti, ČVUT, Praha, 2003
[4] Mikulec, M., Havlíček, V.: Teorie obvodů, ČVUT Praha, 2000
Modelování symetrických vedení
